Fabian Kaulfürst

 

 

 

 

Pozitiwne dźěło?

 

zhlad na nowy čas –

 

stajnje płakać

bječeć, kjawčeć

 

horu zmylkow namjesć

zo je lěpje widźimy

bóle skiwlimy

 

a hora zakryje

wuslědki

prócy a potu

Pozitivní práce?

 

– pohled na novou dobu –

 

stále brečet

skučet kňučet

 

namést horu chyb

abychom je lépe viděli

více křičeli

 

a hora zakryje

výsledky

snažení a potu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zlemk

 

rěčeć němu rěč

rowy ryć a točić

skočić

nic

 

borkać, knoćić

kročić dale

daloko

lokomotiwa ćěri

wěri kolijam

lik časa zatyka

a dojědźe dypkownje

na kwas a křćizna

 

Pochybnosti

 

mluvit němou řečí

kopat hroby a vrtat

skočit

ne

 

rýt, hanit

kráčet dále

daleko

lokomotiva uhání

věří kolejím

trychtýř času je zacpaný

a dojede přesně

na svatbu a křtiny

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Fabian Kaulfürst vystudoval sorabistiku, politologii a náboženství na lipské univerzitě. Reflexivní lyrik, soustřeďuje se zejména na společenské otázky, pracuje s vnější stránkou poetického projevu, s jazykem. Tvoří i v dolní lužické srbštině. Je také hudebníkem (textař a hráč na akordeon v hudební skupině Wólbernosće). Zveřejňoval dosud časopisecky a v almanachu Na druhé straně slunce.

 

 

Obě básně vyšly v kulturním měsíčníku Rozhlad v čísle 11/99.