PŘEDMLUVA

 

Pořadatel řady kurzů a spoluautor čtyřdílné Učebnice lužické srbštiny Jiří Mudra sestavil pro Česko-lužický věstník (tehdy Zpravodaj Spolku česko-lužické mládeže) krátký kurz hornolužické srbštiny. Jeho 13 lekcí vycházelo postupně od září 1991 (ročník 1, číslo 4) do října 1992 (ročník 2, číslo 9). V této podobě vám přinášíme kurz aktualizovaný. Každá část obsahuje klíč ke cvičením z části předešlé a cvičení nová, proto ve vlastním zájmu nepřeskakujte sled kurzu. Lekce 3-13 připravil Stanislav Tomčík, jemuž za to patří velký dík, protože texty nebylo možné skenovat. Věříme, že nám tato stručná učebnice pomůže v porozumění s našimi lužickými přáteli. Toto zveřejnění je nouzové a čeká na svoji pravou podobu, zatím však může sloužit.

Radek Čermák, Česko-lužický věstník

 

 

 

 

LUŽICKOSRBSKY PRO SAMOUKY (gamaverze)

 

ÚVOD

 

Chceme čtenáře seznámit se základy lužické srbštiny (dále srbštiny), tak aby mohli po prostudování kurzu číst s pomocí slovníku běžné lužickosrbské (dále srbské) texty. Při jazykových výkladech záměrně omezíme neproduktivní jevy a výjimky na nejmenší možnou míru. K výkladům mluvnice budou připojena cvičení. S pomocí slovníku si je vypracujete. V příští lekci naleznete klíč, abyste si své zpracování mohli sami opravit. K práci v kurzu budete potřebovat slovník. Z řady slovníků je nejdostupnější a postačí Učebnice lužické srbštiny III (=slovníček česko-srbský, 1987, 180 s.) a Učebnice lužické srbštiny IV (=slovníček srbsko-český, 1989, 166 s.) autorů Jiřího Mudry a Jana Petra, vydala Univerzita Karlova. Nová slova si průběžně vypisujte do sešitku a učte se jim. Každý čtenář si je může zapůjčit kupř. ve Slovanské knihovně v pražském Klementinu i prostřednictvím meziknihovní výpůjčky v jiné knihovně. V kurzu budeme používat týchž zkratek jako v uvedených učebnicích. Je možné použít i starší učebnici se slovníkem Vladimíra Mohelského s patrností, že užívá staršího pravopisu (např kh×ch), kterou lze zakoupit u Společnosti přátel Lužice (www.luzice.cz).

Lužickou srbštinou rozumíme souhrn slovanských nářečí (a z nich vzniklého spisovného jazyka), jimiž mluví lid v SRN přibližně na území vymezeném těmito německými městy: Na severu Luboraz (Lieberose), na západě Wětošow (Vetschau), Chośebuz (Cottbus), Grodk (Spremberg), Zły Komorow (Senftenberg), Kamjenc (Kamenz), na jihu Biskopicy (Bischofswerda), Lubij (Löbau), na východě Niska (Niesky), Běła woda (Weisswasser) a Baršć (Forst). Ale i vesnice na tomto území mají větší nebo menší část obyvatelstva německého. Nejsouvislejší srbské osídlení jev katolické oblasti Horní Lužice (součást Saska) severozápadně od Budyšína. Užívá se tam srbštiny v životě rodinném i veřejném. I tam však Srbové ovládají němčinu stejně dobře jako svou mateřštinu.

Na počátku historie byli Srbové velký a mocný národ, jako byli Obodrité, Lutici, Pomořané, Poláci, Čechové se Slováky. Nyní však jich je asi 50 000. Z množství rozmanitých nářečí se vyvinuly dvě varianty spisovného jazyka: jižnější, hornolužická (s národním a kulturním střediskem Budyšín, v Sasku) a severnější, dolnolužická (se střediskem Chotěbuz, v Braniborsku). V našem kurzu se budeme zabývat lužickou srbštinou horní. V případě nejasností můžete kontaktovat webmastera kurzu na el. adrese: webmaster.ls@quick.cz (zatím není v provozu).

 

 

 

CHCI SE ZAČÍT UČIT

 

CHCI SI STÁHNOUT DALŠÍ LEKCE

 

 

 

Zkratky:

 

anim.   podstatná jména mužského rodu životná, animata

č.   čeština, česky

du.   duál

dv.   dvojné číslo

j.   jednotné číslo

lsrb.   lužická srbština

m.   mužský rod, maskulinum

mn.   množné číslo

muž.   mužský rod

nonanim.   neživotná podstatná jména mužského rodu, nonanimata

nonrat.   nonrationalia

os.   osoba

p.   pád

pl.   množné číslo, plurál

rat.   mužské osoby, rationalia

s.   střední rod, stran(a)

sg.   jednotné číslo, singulár

stř.   střední rod

ž.   ženský rod